Průvodce Baťovem

Tento průvodce, který doplňuje tištěnou brožuru, Vás provede přímo v terénu vyznačenou trasou, jež seznamuje návštěvníky s tím nejdůležitějším z historie a současnosti Baťova. Trasa začíná na přístavišti a vede obytnou čtvrtí, kolem Společenského domu (významné architektonické památky, která je zapsána na seznam kulturních památek ČR), parkovým náměstím se sochami bratrů Baťových až k bývalému povrchovému štěrkovému lomu, který je dnes po zatopení využíván k rekreaci. Trasa dále pokračuje kolem koupaliště s unikátní skluzavkou a škol zpět do centra čtvrti. Webový průvodce je rozšířen o několik zastavení.

1. Dříve bažiny

Terén dnešního Baťova byl kvůli své poloze u řeky Moravy podmáčený a místy dokonce pod úrovní řeky, proto musel být navýšen. Okolí dnešního přístaviště je přibližně v původní výšce a nachází se zde několik původních vzrostlých stromů. Při pohledu severovýchodním směrem lze vidět, že úroveň samotného Baťova byla navýšena o několik metrů.

Území Bahňáku/Baťova, před působením firmy Baťa

Mapa Bahňáku/Baťova před působením firmy Baťa, současný přístav se nachází v červeně vyznačené oblasti

2. „Most na hlínu“

Jak byl navýšen terén Baťova? Z řeky Moravy se čerpala voda, která pod vysokým tlakem rozrušovala kopec na druhém břehu. Hlína smísená s vodou se pomocí koryt a mostu (který stál v místě dnešní lávky) dostala až na Baťov, kde vysychala. Bylo tak přemístěno kolem 3,5 milionů kubíků zeminy a terén Baťova byl navýšen místy až o 4 metry.

Hlína smísená s vodou byla dopravena pomocí koryt a mostu až na určené místo, kde vysychala.

Detail narušování zeminy.

3. Cihlová čtvrť

Aby měli zaměstnanci závodů kde bydlet, vystavěla firma Baťa v Otrokovicích přes 400 tzv. Baťových domků. Zejména po povodni z roku 1997 si je vlastníci upravili podle svého. I dnes však najdeme pár původních, bez přístaveb a zateplení.

Současná podoba neupravených domů na Mánesově ulici.

Historický snímek ulic Baťova

4. Společenský dům

Středobodem a hlavní budovou Baťova je bezesporu Společenský dům. Architektem stavby byl autor zlínského mrakodrapu Vladimír Karfík, ten má u vchodu i pamětní desku. Stavba byla slavnostně otevřena roku 1936 a o pár týdnů později zde měl projev sám prezident Edvard Beneš. Na stavbě zaujme zejména její nezvyklý půdorys, který je podobný písmenu Y. Dříve čistá a zářící funkcionalistická stavba se dnes ztrácí pod nánosem nešťastných stavebních úprav a reklamních poutačů. V baťovské éře byla nahoře krásná, vzdušná terasa s kavárnou a výhledem na blízké okolí.

Návštěva E. Beneše na balkoně Společenského domu.

Historický snímek Společenského domu. Nahoře je vzdušná terasa, kde byla kavárna.

5. Park

Uprostřed dnešního parku se nachází kašna a prostoru severně dominuje socha Tomáše Bati, zakladatele Baťova. Na opačné straně byla v březnu 2022 odhalena socha Jana A. Bati. Nedaleko hlavní cesty nalezneme originální pomník povodni roku 1997.

Nová socha J. A. Bati z roku 2022. Autorem sochy je ak. sochař Radim Hanke.

Socha Tomáše Bati je odlitkem sochy z Británie, tu v padesátých letech vyhotovil slavný britský sochař J. H. Cawthra

6. Obchodní dům

Budova byla vystavěna v roce 1936 a je dílem architekta Vladimíra Karfíka. Ten je autorem například zlínského mrakodrapu, hotelu Zlín a nedalekého Společenského domu. Veřejné budovy stavěla firma stejně jako továrny, proto byl i u této stavby použit standardizovaný železobetonový skelet. Pod obchodním domem se nachází protiletadlový kryt, který měl v případě nebezpečí pojmout až 700 osob. O dva roky později byla k domu přistavěna budova bytů s obchody v přízemí, kterou navrhl opět Vladimír Karfík. Tím byla uzavřena jižní fronta náměstí.

Podoba obchodního domu před přístavbou bytů. (kolem roku 1936).

Současná podoba Obchodního domu.

7. Továrna a zelený pás

Druhou polovinu Baťova zabírá bývalá továrna firmy Baťa. Pro co nejkomfortnější život v obytné čtvrti navrhl architekt F. L. Gahura asi 80 metrů široký pás osázený z části topoly, které vytvořily přírodní stěnu proti zplodinám z továrny a které můžeme na druhé straně tř. Tomáše Bati vidět dodnes. Dříve zde bylo letiště a tovární areál měl vzniknout logicky u řeky, kvůli které se sem ze Zlína přesunuly provozy náročné na vodu. Nakonec vše dopadlo jinak a dnes je areál ve východní části oblasti. Přestože zaujímá celou polovinu čtvrti je pro mnohé obyvatele no-go zónou. Když si však člověk dá pozor, může se po areálu legálně procházet a obdivovat industriální krásu, která je místy zachovalejší než ve Zlíně. Například budova papíren dokonce „zažila“ havárii Tomáše Bati.

Nevětší budova současného průmyslového areálu. Bývalá spodková koželužna se řadila mezi největší svého druhu v Evropě.

Lokace zeleného pásu mezi obytnou čtvrtí a továrnou.

Navíc: Pomník T. Bati a Josefa Valčíka

V severozápadním rohu továrního areálu se nachází pomník havárii T. Bati. Právě nedaleko tohoto místa zemřel 12. 7. 1932 Tomáš Baťa, podnikatel a zakladatel Baťova. Pilot Jindřich Brouček se pravděpodobně nezorientoval v mlze a ve vysoké rychlosti jejich letadlo Junkers F-13 přímo v areálu havarovalo.

Přibližně uprostřed areálu se nachází pomník parašutisty Josefa Valčíka. eden z hrdinů protinacistického odboje pracoval před válkou právě tady na Baťově. Byl členem jednoho z nejúspěšnějších paravýsadků Silver A. Zemřel hrdinně v kryptě kostela v Resslově ulici spolu s Josefem Gabčíkem, Janem Kubišem a dalšími. Na pomníku je označen přímo za „účastníka atentátu na R. Heydricha“, tato formulace je bohužel nepřesná, Valčík s největší pravděpodobností účastníkem této vojenské operace nebyl. Nacisté poté zavraždili 14 členů jeho rodiny, po kterých zůstalo dohromady 15 sirotků. Více.

Dnešní pomník T. Bati nedaleko místa nehody.

Pomník Josefa Valčíka v továrním areálu.

Navíc: Plavební komora

Baťův kanál původně začínal na Baťově. Důvodem jeho vzniku byla elektrárna, která se nacházela v samém jádru továrního areálu. Až k ní se táhl kanál a zásoboval ji lignitem. Dnes zde nestojí ani elektrárna a kanál byl v šedesátých letech zasypán. V těchto místech stávala plavební komora, která pomáhala překonat výškový rozdíl mezi Dřevnicí a kanálem. Za komorou byl přístav, proto se ulice dodnes nazývá Přístavní.

Přístav, který se nacházel severně od komory.

Plavební komora, letecký snímek, 1950.

Navíc: Stará Kolonie

První čtvrť obytných domků pro zaměstnance otrokovických závodů firmy Baťa. Její výstavba začala v roce 1931. Jeden z plánů kolonii situuje severně od továrny, kde by pro ni bylo víc místa. Bohužel se pozemky firmě odkoupit nepodařilo a nové domky tak namačkala jižně od továrny. S výstavbou firma skončila během roku 1934, to už byly částečně vysušeny a zavezeny pozemky západně od továrny.

Stará kolonie shora.

„Kolonka“ dnes.

8. Štěrkoviště

Dnes vyhledávané místo pro přírodní koupání. Dříve, jak už název napovídá, se zde těžil štěrk. Firma Baťa v těchto místech zamýšlela vytvořit multifunkční stadion s kurty a prostorem pro házenou a volejbal. Později se zjistilo, že se zde nachází kvalitní štěrk a tak se po válce těžba rozjela naplno. Byla ukončena v šedesátých letech a nádrž začala sloužit k rekreaci a rybolovu

Nové pláže u severního břehu Štěrkoviště.

Štěrkoviště před úplným zaplněním.

9. Koupaliště

Baťov byl na konci třicátých vyhledávaným místem pro rekreaci. Kvalitní ubytování na vybaveném Společenském domě, moderní město plné zeleně blízko přírody přilákalo nejen obyvatele Zlína. Na Baťov se jezdili dívat návštěvníci z celé republiky. Koupat se lidé mohli přímo v řece Moravě (od roku 1934), později (1938) se zprovoznilo i toto koupaliště. Projektoval jej architekt Vladimír Karfík a bylo na svou dobu velice moderní, protože se zde voda čistila jak mechanicky, tak i chemicky. Dvojče ikonické skluzavky dříve stálo i ve Zlíně, dnes už je otrokovické unikátem. 

Historická fotografie koupaliště.

Skluzavka před přemístěním.

10. Školy

Továrny na vzdělání. Možná zní pojem trochu nadneseně, ale opak je pravdou. Firma stavěla všechny větší veřejné stavby stejným způsobem jako továrny. V tomto případě byla stavba adaptována pro potřeby školy. Dříve byla postavena nižší budova (1936), později vyšší. Obě projektoval opět Vladimír Karfík. Učilo se zde na tehdejší dobu nezvyklým způsobem, pořádaly se například exkurze do nedalekého lomu a dětem byla k dispozici největší školní zahrada v republice. Vyučující se snažili skloubit teorii s praxí, a to bylo na tu dobu revoluční. Jednalo se o jedny z nejlepších vzdělávacích institucí v tehdejším Československu.

Měšťanská škola sídlila ve vyšší budově. Dnes zde sídlí ZŠ Mánesova.

Historická fotografie nižší budovy obecné školy. Dnešní Gymnázium Otrokovice.

11. Ruský dům

Z Baťovských Otrokovic se posledním zastavením přesouváme do padesátých let. Tento experimentální panelový dům typu T 16/54, kterému většina obyvatel Baťova neřekne jinak než „Ruský“, byl postaven v duchu socialistického realismu (sorely). Nejzajímavější je na něm způsob jeho výstavby. Přestože se jedná o panelový dům, tak má cihlové stěny, které byly klasicky zděny, ale ne na místě. Zděné panely se sem dopravily později a následně z nich byl sestaven tento specifický druh panelového domu.

Zajímavá je také vnější podoba budovy. Můžeme na ní najít kanelované sloupy, zakončené iónskými hlavicemi, francouzská okna, balkony se zdobnými mřížemi, dvě podoby reliéfů, zdobné římsy a překvapit nás může i střešní atika.

Jedním z autorů stavby byl Karel Prager, jeden z nejvýraznějších architektů druhé poloviny 20. století, který je autorem například Nové scény Národního divadla a budovy Federálního shromáždění v Praze, dnes Nové budovy Národního muzea

Výstavba „Ruského domu“ ze zděných panelů.

„Ruský dům“ před zateplením.

Navíc: „Ukousnutý“ kopec

Jednou z největších zajímavostí Baťova je zmíněný způsob navýšení jeho terénu. Jak už bylo zmíněno, byla zde dříve podmáčená půda, na které se nedalo stavět. Dokonce se při velké vodě pozemky zaplavily. Proto se firma rozhodla uměle navýšit terén celého Baťova. Odčerpávali vodu z řeky Moravy a s její pomocí a vysokého tlaku narušovali půdu kopce Tresný. Přes koryto Moravy zeminu přepravili na Baťov, kde ji posléze vysušili a bylo tak přemístěno na 3 500 000 kubíků zeminy.„Ukousnutý kopec“ se tak v třicátých letech tyčil nad Baťovem a všem návštěvníkům připomínal náročnost budování nového města a dodnes je v terénu patrný.

Pohled na splavování ze Společenského domu.

Dodnes je splavování v terénu patrno. Snímek je z tzv. Analýzy výškopisu, která podrobně mapuje terén.

Na průvodci a trase spolupracovali:

Rešerše, texty, aktuální fotografie a grafický design: Ať žije Baťov!

Papírového průvodce vydala Otrokovická Beseda v roce 2022.

Zdroje fotografií:

1a) Ročenka Baťa. Zlín: Tisk, 1940, 1940(1), p. 133. 1b) http://oldmaps.geolab.cz/map_viewer.pl?lang=cs&map_root=3vm&map_region=25&map_list=4359_1 2a) Pohlednice z Fondu fotografií a pohlednic Muzea Baťova 2b) BAŤA, Jan Antonín. Spolupráce: Výbor z článků a projevů v letech 1920-1936 : [Vydáno pro spolupracovníky závodů Baťa a.s.]. Zlín: Tisk, 1936. 204, [ii] s., [26] s. obr. příl. 3a) Fotografie autora 3b) Fotografie z Fondu fotografií a pohlednic Muzea Baťova 4a) Pestrý týden. Praha: Grafické umělecké závody V. Neubert a synové, 27.6.1936, 11(26). s. 3. ISSN 1801-4429. 4b)Pohlednice z Fondu fotografií a pohlednic Muzea Baťova 5a) Fotografie autora 5b) Fotografie autora 6a) Pohlednice z webového profilu na Flickr.com: www.flickr.com/groups/bata/pool/ 6b) Fotografie autora 7a) Fotografie autora 7b) Podkladová data: Mapy.cz 8a) Fotografie autora 8b) Kronika rybářů, prostřednictvím Radka Poláška – Otrokovice – badatelství. 9a) Snímek autora 9b) Pohlednice z Fondu fotografií a pohlednic Muzea Baťova 10a) Snímek autora 10b)Pohlednice z Fondu fotografií a pohlednic Muzea Baťova 11a) Snímek autora 11b) Architektura ČSR. Praha: Klub Architektů, 1954, undefined(obálky). s. [5]. ISSN 0300-5305.